HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pátek 13.06.2025
 

REGION ŠUMAVA
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Přírodní lokality Mikroregionu Podhůří Železných hor

Výtah z projektu Obnova a péče o krajinu a přírodní prostředí mikroregionu Podhůří Železných hor
PR Choltická obora (Choltice)
Přírodní rezervace Choltická obora představuje lesní porosty parkového charakteru a na ni navazující přirozený lesní porost, tedy les s přirozenou druhovou skladbou. Součástí rezervace jsou dva rybníky využívané k chovu polodivokých kachen; žije zde početná populace kuňky obecné. Jedná se o ekologicky pestré a geomorfologicky členěné území s roklí potoka. Je to taktéž významné biocentrum v jinak velmi intenzivně využívané zemědělské krajině.
V PR Choltická obora přežívají vzácné lesní druhy brouků např. roháč obecný, páchník hnědý a zlatohlávek skvostný. Hnízdí zde holub doupňák, kavka obecná, strakapoud malý a další. Ve starých dutých dubech žije dokonce kolonie netopýra rezavého.
Obora v Cholticích
Obora v Cholticích
Na území mikroregionu Podhůří Železných hor jsou chráněny dva unikátní geomorfologické jevy, a to výron spilitové lávy PP Skalka u Sovolusk a PP Meandry Struhy.
PP Skalka u Sovolusk ( katastrální území Sovolusky)
V odkryvu opuštěného lomu je suk spilitové lávy. Tento zvláštní tvar vytvořila láva, která se prodrala ve starohorách až na zemský povrch a prudce zchladla v kontaktu s mořskou vodou. Sovoluský suk se zachoval díky tvrdosti hornin, ze kterých je složen, zatímco okolní měkčí horniny byly časem oderodovány. V minulosti se zde těžil kámen. Opuštěný lom a okolní skalky jsou zarostlé spontánně vzniklými porosty charakteru habřiny. Jedná se tak o zalesněný vyvýšený ostrůvek v polích.
V bylinném patře převažují teplomilné druhy rostlin jako např. bukvice lékařská, ostřice chlumní, smldník jelení, mochna šedavá a další. Z živočichů zde žije hodně ještěrek obecných. Hnízdí zde také ťuhýk obecný, sedmihlásek hajní, pěnice pokřovní a hrdlička divoká.
PP Meandry Struhy ( katastrální území: Bezděkov, Valy nad Labem, Veselí u Přelouče)
Jedná se o jeden z posledních přirozených toků v Polabí. Jeho hodnota spočívá právě v tom, že nebyl regulován, napřímen, jako valná většina ostatních. Kolem něj roste i lužní les, který byl založen na místě bývalých rybníků. Jedná se o jilmový a topolový luh, který na sušších místech přechází do habrových doubrav. Částí koryta je i uměle vybudovaná soutěska v 16. století. K její výstavbě se přistoupilo kvůli záplavovým vlnám ze Železných hor, které ohrožovaly rybníky v okolí Lepějovic a Valů. Umělé koryto Struhy - Zlatotoku bylo nákladně zahloubeno do slínového podloží Bílého kopce a vede po vrstevnici. Jeho šířka je 8 až 10 m a hloubka kolem 6 m.
Roste zde například kosatec žlutý, dymnivka dutá, orsej jarní a jiné. Lokalita je významným hnízdištěm ptáků. Žije tu pěnice černohlavá, pěvuška modrá, rákosník zpěvný. V březích sídlí ledňáček říční. Ve vodách struhy najdeme i pstruha potočního a mřenky obecné. Z motýlů zde poletuje babočka osiková a jilmová.
PP Mělické Labiště (katastrální území: Mělice, Opočínek)
Jedná se o nejlépe zachované labské rameno v pardubickém okrese. Toto mrtvé rameno na pravém břehu Labe vzniklo uměle při napřimování jeho toku ve 20. letech 20. století. Rameno je pravidelně zaplavováno vodou z Labe. Na hladině zde roste množství vodních rostlin včetně vzácných druhů.
Památné stromy
V parku v Cholticích roste památný strom dub letní starý asi 400 let.
350 let má dub letní u silnice mezi Klenovkou a Přeloučí.
U koupaliště v Přelouči je památný strom dub letní starý 150 let.
500 let staré torzo dubu najdeme u sportovního areálu v Cholticích.
O něco mladší, torzo staré 450 let, je mezi Veselím a Valy nad Labem v lesním porostu.
Další místa se zachovalým přírodním prostředím
Pískové duny
Dá se říci, že severní hranici mikroregionu tvoří řeka Labe. Z labských teras bylo větrem vyváto obrovské množství písku, který vytvořil pískové duny. Jejich zbytky se zachovaly u Břehů.
Bílý kopec
Bílý kopec u Bezděkova tvoří mořský šelf se zbytky mořských živočichů.
Brložská rokle
V údolí k Pelechovu v lomu je ukázka příbojového břehu křídového moře. Křídové moře zalilo v druhohorách, tedy před 100 miliony let, obrovské území naší republiky: celé střední, severní a východní Čechy. Některá vyšší místa z moře vystupovala, tak i dnešní Železné hory byly velkým ostrovem. Nedaleko Brlohu můžeme pozorovat, jak pradávný mořský příboj opracovával břeh. Na takových místech nalezneme vápnité usazeniny s valouny tvrdých hornin a vápence s množstvím zkamenělých živočichů. Vápnité usazeniny vznikly z uložených schránek uhynulých živočichů.
zatopené lomy v Raškovicích
V 15. století se rozvinula specializovaná těžba kamene na výrobu mlýnských kamenů v okolí Raškovic. V 17. století byly tyto křemencové lomy nejlepší na výrobu mlýnských kamenů v celých Čechách a zásobily stovky mlýnů. Lomy zanikly ke konci 18. století. Těžba kamene zde do krajiny zasáhla a její pozůstatky můžeme vidět dodnes. Ovšem s důsledky těžby v dnešní podobě se to nedá srovnat. Opuštěné lomy zalila voda, jejich okolí je dnes zarostlé a jedná se o velmi romantická místa.
břehový porost Jeníkovického potoka z Dolních Raškovic do Nákle
Na území mikroregionu má Jeníkovický potok jako jeden z mála výraznější břehový doprovod, který se neomezuje jen na úzký pruh keřů, popř. stromů kolem něj.
Zveřejněno 06.01.2006 v 13:59 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR