HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Sobota 14.06.2025
 

REGION ŠUMAVA
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Historie Šléglova [ Historie (archivní dokument) ]

Jméno vesnice, odvozené z německého názvu Schlóogelsdorf, odpovídá patrně původnímu zaměstnání zdejších obyvatel: roztloukávala se zde ruda, nebo tu žili ti, kteří nablízku zlatonosných nalezišť tuto činnost vykonávali. V roce 1953 se stal Šleglov částí sousedních Vikantic a spolu s nimi, v roce 1975, částí Branné. V roce 1990 se nejen obě obce od Branné vyčlenily, ale o dva roky později se znovu osamostatnil Šleglov od Vikantic. Pečetním znamením obce byla kolmo postavená radlice.

Katastr Šleglova o rozloze 718 hektarů je vyplněn kopci Branenské vrchoviny, z nichž Kutný vrch v severní části dosahuje výšky 798 m. Vesnice má střední nadmořskou výšku 661 m a leží v dolině, kterou prochází silnice ze Starého Města do Vikantic. Ještě výše v horách, v severní části katastru, je situována osada Kronfelzov (něm. Kronfelsthal).

Šleglov byl vždy malou horskou vesničkou, avšak se stabilním počtem vesměs německého obyvatelstva (v roce 1930 zde žili jen dva Češi). V roce 1900 žilo v 58 domech 296 obyvatel (na osadu Kronfelzov tehdy připadalo 10 domů a 52 obyvatel). Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce a skutečnost, že chudá horská pole nelákala nové osídlence, způsobily do roku 1950 pokles na 81 obyvatel ve 41 domě a při posledním sčítání v roce 1991 zde bylo zjištěno jen 26 obyvatel a devět trvale obydlených domů.

Šleglov je poprvé zmíněn v listině z roku 1325, kdy byl darován pánem Kolštejna cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století zpustl a obnoven byl v 16. Století již opět kolštejnskou vrchností. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 ve vsi 24 usedlíků a do roku 1834 vzrostl počet domů na 36 s 258 obyvateli. Až v roce 1795 byla založena osada Kronfelzov a do roku 1834 se rozrostla na 10 domů se 40 obyvateli. Již ve dvacátých letech 19. století se v okolí Šleglova těžila tuha.

Po roce 1848 byla vesnice připojena k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obyvatelé se živili na chudých horských polích, část z nich se uplatnila při těžbě tuhy, jež pokračovala ještě v sedmdesátých letech 20. století. V politickém životě zemědělské obce měli rozhodující slovo němečtí agrárníci, a to i před rokem 1938. Vyučování ve šleglovské škole začalo nouzově již v roce 1820 a roku 1886 zahájila vyučování odbočka v Kronfelzově. V roce 1945 zanikla nejen škola, ale s odchodem německých obyvatel osiřela i zdejší pole, na nichž začal v roce 1949 hospodařit staroměstský státní statek. Vylidňující se sídliště postrádalo v roce 1990 jakoukoliv občanskou vybavenost.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.infosumperk.cz

AKTUALIZACE: Lucie Krejčí (Regionální a městské informační centrum v Šumperku) org. 49, 08.07.2004 v 10:54 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR