HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Čtvrtek 12.06.2025
 

REGION ŠUMAVA
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Staré Město č. p. 120 (1921: St. reálná škola)

Viz indikační skica stabilního katastru (1839).

Popularizační glosa:

Po zrušení gymnázia roku 1777, usilovali představitelé Pardubic o získání nové střední školy. Souhlas ke zřízení nižší reálné školy v Pardubicích dalo Pražské místodržitelství 11. 3. 1854. Na tom základě přeměněna 4. třída hlavní školy na dvoutřídní nižší reálnou školu. Vyučování v německém jazyce zahájeno 1.10. Český jazyk užíván jen v hodinách češtiny a náboženství. Od 1.10.1858 rozšířena na 3-letou nižší reálku. Pardubická deputace, starosta Václav Bubeník, poštmistr Josef Kraus a duchovní správce Jan Chmelík, podala 29. 12. 1862 na min. školství žádost o povolení zřídit v Pardubicích vyšší reálku, žádosti vyhověno 2. 4. 1863. Vyučování na nové vyšší reálce, první ve vých. Čechách, zahájeno 1. 10. 1863 s 257 žáky. Byl to významný kulturní a politický úspěch Pardubic. Vyučovalo se v budově býv. kláštera, dnešní Zvláštní školy. Prvním ředitelem vyšší reálky se stal dosavadní správce nižší, děkan Jan Chmelík. Od 17. 8. 1864 prozatímním ředitelem jmenován pardubický rodák Jiljí Vratislav Jahn.

Obecní zastupitelstvo 23. 1. 1863 rozhodlo pro vyšší reálku postavit novou budovu. Vypracováním plánů pověřen architekt František Schmoranz ze Slatiňan. Již 19. 6. 1864 byl položen základní kámen vlastní budovy dnes "staré" reálky na Komenského náměstí za účasti Fr. Palackého a dr. Lad. Riegra, od roku 1861 čestných občanů Pardubic. Pod základní kámen uložena, kromě jiných, památná listina sepsaná Janem Nepomukem Konečným, býv. docentem češtiny na vídeňské Polytechnice. Novou budovu 9. 10. 1865 vysvětil pardubický děkan Jiří Kupka, 25. 10. 1865 zahájeno vyučování. Od 22. 10. 1866 na pardubické reálce, jedné z prvních středních škol v Čechách, zaveden výhradně český vyučovací jazyk. 13. 7. 1968 se J. V. Jahn stal definitivním ředitelem. První maturity, tehdy dobrovolné, se konaly 5. - 8. 8. 1869. Reálka byla spravována a vydržována městem. Na žádost města, zásluhou ministra kultu Karla Stremayera, pardubického rodáka, podmaršálka JUDr. Alfréda rytíře z Krausů, místodržitele Filipa barona Webera z Ebendorfu a zemského školního inspektora Josefa Webera, se 24. 6. 1881 stala školou státní. Reálce přidělena část někdejší klášterní zahrady a proměněna v botanickou. V ní před budovou, na dnešním Komenského nám., 22. 10. 1882 otevřena samostatná tělocvična, kterou užíval i místní Sokol. Po odchodu J. V. Jahna se od r. 1894 stal ředitelem Leopold Storch, po něm se vystřídali Vojtěch Paulus, Karel Kotrč, František Bartoš, od r. 1914 Emanuel Hlavatý. Mezi profesory byla řada významných českých osobností: jazykozpytec Jan Gebauer, histor. spisovatel Z. Winter, historik a orientalista Justýn V. Prášek, pedagog dr. O. Kádner, hudební skladatel K. Moor, autor dějin Pardubic Josef Sakař (viz parpedie.cz).

V roce 1911: majitel domu na Náměstí Komenského (reálka) Obec Pardubice (viz Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí, průvodce napsal František Karel Potěšil - učitel při škole obecné, vydal knihkupec Jan Liebich, Pardubice 1911, s. 241) s personálem:

  • Bartoš Fr., c. k. ředitel

C. k. professoři:

  • Životský Karel
  • Teplý Emanuel
  • Hlavatý Emanuel
  • Roubal Jan (na dovolené jako ředitel dív. reál. gymn. v Pardubicíchú
  • Jizba Jiří
  • Sakař Josef
  • Mates Josef (správce pokrač. školy obch. v Pardubicích)
  • Sokolíček Karel
  • Popelka Karel
  • Schuster Jan
  • Petr Josef
  • Pazderník Rudolf
  • Ferkl Josef
  • Iserle Jan
  • Koláček Fr. (přikázán službou c. k. gymnásiu na Vinohradech)
  • Kavka Josef
  • Březina Ant., c. k. skutečný učitel tělocvikau

C. k. suppl. učitelé:

  • Cee Augustin
  • Stach Zdeněk
  • Pavlíček Josef
  • Mracký Josef
  • Rokyta Adolf
  • Dr. Jan Eisner
  • Seifert Ladislav
  • Pluhař jaroslav
  • Tichý Josef
  • Pacovský Ferdinand

Mimo to jsou na ústavě zaměstnáni:

  • Bähnadel Ad., rabín, jako učitel israelského náboženství
  • Čabrádek Frant., c. k. professor prům. školy, jako učitel těsnopisu
  • Potěšil Frant., učitel ob. škol, jako učitel těsnopisu
  • Vendl Ant., učitel měšť. škol, jako učitel zpěvu
  • Pavelka Alois, školník

(viz tamtéž s. 177-178)

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu č. p. 120 Státní reálná škola, 1 byt (domácnost), 3 přítomné osoby.

Alois Pavelka (nar. 11. 7. 1861 Pardubice), majitel 1. bytu - ženatý, v obci bydlí od roku 1885 (školník)

  • Antonie Pavelková (nar. 10. 10. 1859 Pardubice), manželka, v obci bydlí od roku 1885 (v domácnosti)
  • Antonie Škodová (nar. 21. 4. 1895 Pardubice), neteř - svobodná, v obci bydlí od narození (pomáhá v domácnosti)

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 21; Pardubice: Staré Město čp. 80-127

Další informace z encyklopedie

Seznam archiválií (0):

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR